Jdi na obsah Jdi na menu
 


Od roku 89 do konce století

 V pátek 8. prosince 1989 byla do místnosti filmového klubu BSS svolána schůze bývalých skautek a skautů, kterou řídil br. Zalabák. Byla projednána představa budoucího programu skautské činnosti a následovalo promítání filmů z minulých skautských táborů. 


1990

31.1.1990 se uskutečnila první schůzka děvčat, které byly rozděleny na skautky a světlušky. Světlušky byly svěřeny sestrám Kudrnové, Fajmanové a Čemusové, skautky vedly sestry Němcová a Linková. Světlušky se od 4. února scházely v garáži u Čemusů, přestože středisko dostalo od města dům v Železné ulici, ale ten bylo třeba upravit a zařídit.

V dubnu téhož roku proběhl jednorázový rádcovský kurs, aby mohl začít v oddílech družinový systém. Od května nastupuje ke světluškám sestra Zvěřinová, která již jako dospělá spolu se s. Čemusovou a br. Němcem skládá v červnu slib.

V červenci 1990 se konal první tábor světlušek. Jelo se prozatím do chaty u Vítkovic v Krkonoších. Zúčastnilo se 19 světlušek, z nichž některé složily světluškovský slib. Tábor vedly s. Fajmanová, Kudrnová a Šusterová.

V srpnu se konala Středočeská lesní škola (pro vůdce oddílů), kde se účastnily s. Čemusová a Zvěřinová a s. Kudrnová jako lektorka.

Během zbývajícího času roku 1990 se skautky i světlušky prezentovaly při Svatováclavských slavnostech, jely pozdravit prezidenta Václava Havla, vyjely na čtyřdenní zájezd do Abertam a uspořádaly Mikulášskou besídku. Sestra Čemusová přešla k vodním skautům. Oddíl skautek začíná upadat. 

1991

V lednu 1991 došlo k osamostatnění střediska Stará Boleslav od střediska brandýského. Střediskovým vůdcem byl zvolen br. Bartůněk.

Tábor světlušek se konal v roce 1991 již v podsadových stanech na louce mezi boreckou tůní a Labem. Bylo zvoleno toto blízké místo, aby náklady na tábor byly co nejnižší. Účastnilo se 24 dětí a tábor vedla s. Kudrnová.

V září navštívila boleslavské středisko skautka Zdenka Gaudarrama Klečková z Mexika. V říjnu pak po slavnostním a působivém ceremoniálu odevzdávání šátku přešly nejstarší světlušky ke skautkám. Před Vánocemi chodily světlušky i skautky zpívat po městě koledy. 

1992

Kromě obvyklé oslavy Dne sesterství a vynášení zimy se v květnu světlušky zúčastnily okresního kola Závodu o putovní vlajku náčelní. Byly sestaveny dvě hlídky, ta zkušenější z nich se umístila na druhém místě.

Svou činnost začal rozvíjet i 3.chlapecký oddíl, který vznikl sloučením 2. a 3. oddílu, které nefungovaly dost dobře. Jeho vůdcem se stal bratr Minx a pokoušel se rozjet družinový systém. Oddíl měl 10 skautů a 4 vlčata.

Stálý tábor roku 1992 by se nemohl uskutečnit bez obětavé pomoci bratrů oldskautů. Tábor se konal na tábořišti „u Dolního mlýna“ a šlo o tábor celostřediskový – jeli tedy světlušky, skautky, vlčata i skauti. Důvodem střediskového tábora bylo ukázat chlapeckému oddílu, který dosud netábořil, jak by táboření mělo vypadat. Zkušenost z tohoto velkého tábora nebyla ale pro vedoucí oddílů dobrá, a tak se v dalších letech konaly již jen tábory oddílové.

Od září vedou oddíl skautek s. Fajmanová a Zvěřinová, oddíl světlušek se stále rozrůstá. Znovu přijela na návštěvu sestra z Mexika. Jako tradičně se letos konaly Mikulášská schůzka, tentokrát ve spolupráci s chlapeckým oddílem a zpívání po městě, které nebylo tak úspěšné jako vloni. 

1993

V květnu 1993 navštívili Starou Boleslav chotěbořští skauti a bylo umluveno, že tyto přátelské návštěvy se budou konat každoročně.

Oddíl oldskautů se schází jednou měsíčně, část členů vypomáhá na pracích v klubovně a dále připravuje podsady pro letní tábor.

Tábory 1993 se konaly opět u Chotěboře, světlušky (vedoucí tábora s. Kudrnová) a skautky (s. Fajmanová) jely v jednom termínu do dvou táborů vedle sebe. Byl to tábor dost deštivý, ale všichni táborníci prokázali svou odolnost. Světlušky se vyřádily při celotáborové hře v roli trpaslíčků, skautky se zase snažily přiblížit pravěkému životu. V druhém turnusu zde strávili část léta skauti s vlčaty z 3.oddílu společně s vodními skauty z Retry z Brandýsa. 

1994

Od března 1994 probíhaly další náročné opravy klubovny.

14.3.1994 zemřel střediskový vůdce a příkladný skaut, bratr Bohumil Bartůněk – Šáňa.

V květnu pak proběhly oslavy 75. výročí od založení skautingu v Brandýse n.L.-Staré Boleslavi. V brandýském museu byla k této příležitosti instalována výstava, vlastní oslava se konala 21.5. Po slavnostním projevu u pomníku T.G.Masaryka se průvod skautů odebral na nádvoří muzea, kde následovaly další projevy a odpoledne program pokračoval na Ostrůvku u Labe.

Kromě oddílových táborů (světlušky opět v Chotěboři, skautky tentokrát samy na Borku) se v létě 1994 vydala skupinka delegátů ze všech oddílů na mezinárodní jamboree BLA SOMMER do Dánska. Šlo o obrovské stanové město čítající 24 tisíc skautů ze 40 zení celého světa. Celých 16 dní bylo nabito různými aktivitami, výlety a přátelskými setkáními sester a bratrů. Aby mohli přijet i skauti z chudších zemí, přispěl každý Dánský skaut 1000 dánskými korunami.

V prosinci 1994 byl na střediskové radě zvolen nový střediskový vůdce – bratr Šmejkal, a nová vůdkyně OS – sestra Choděrová. 

1995

Od prvních měsíců roku 1995 se světlušky i vlčata připravovali na okresní kolo závodu O putovní vlajku náčelní a O putovní totem náčelníka.

Ve dnech 25.-28.května byl Brandýs svědkem 2. mezinárodní konference OS IFOFSAG (společenství dospělých skautů a skautek). Děti ze staroboleslavského střediska se zúčastnily slavnostního zahájení ve sportcentru, dospělí pak konference.

Stálý tábor prožily světlušky a skautky z 5. oddílu a skautky ze 4. oddílu (nové skautky už nepřestoupily od světlušek ke skautkám ze 4. oddílu) opět v Chotěboři. Skautky si na 2 dny vyzkoušely, jak vypadá putovní tábor.

V září jeli členové OS do Chotěboře oslavit s tamními bratry 75. výročí založení skautingu v Chotěboři.

Skautky ze 4. oddílu dospěly do věku 15-16 let a rozhodly se začít pracovat s dětmi, a proto uspořádaly nábor a přijaly asi 10 nových světlušek.

Ve zpravodaji města TOKu se objevil článek mapující počty skautů v okrese Praha-východ. Staroboleslavské středisko také přispělo na pamětní desku A.B. Svojsíka (zakladatele českého skautingu) na budovu bývalé žižkovské reálky. 

1996

Protože vedení 3. chlapeckého oddílu přeslalo fungovat, převzala tento oddíl s. Iva Kudrnová a nadále vystupuje jako 2. chlapecký oddíl. Skautky a světlušky 5. oddílu převzala po s. Kudrnové sestra Vopatová.

23.února 1996 zemřela sestra Miluše Maršálová – skautka, která se vždy obětavě podílela na znovuobnově skautského hnutí a i přes nemoc se věnovala výchově dětí. Den před její smrtí jí byl udělen Řád čestné lilie v trojlístku – nejvyšší vyznamenání Českého Junáka.

V květnu se boleslavské středisko spolu s ostatními středisky z města podílelo na organizaci závodů vlčat a světlušek. Disciplíny (např. první pomoc, poznávání rostlin, šifrování, dopravní značky) a stejně tak i doprovodný program byly umístěny v lesním areálu Houštka. Zvítězila vlčata z brandýského střediska a světlušky z boleslavského a obě hlídky postoupily do oblastního kola, konaném v září v Městci Králové, kde se světlušky umístily uprostřed tabulky.

Tábory 4. a 5. dívčího oddílu (oba se nyní skládaly ze skautek i světlušek) a 2. chlapeckého oddílu se konaly v roce 1996 u řeky Doubravy u Chotěboře. Byl to rok katastrofálních záplav a jiné oddíly dokonce musely přerušit táboření. 

1997

Z roku 1997 nejsou žádné zprávy, kromě té, že 3. a 5. oddíl se účastnily ústředního kola výtvarné soutěže pro vlčata a světlušky Zažíháme světýlko. Tábory se konaly opět na starém místě v Chotěboři. 

1998

V Brandýse byly na začátku roku 1998 uspořádány čekatelské zkoušky. Úspěšně jimi prošly skautky ze 4. oddílu.

Na jaře 1998 se děti ze staroboleslavského střediska jely zhlédnout představení Národního divadla pro skauty „Mauglí“. Dále se zúčastnily oslav založení skautingu v Jirnech, Dětského dne pořádaného vodními skauty z Retry a závodů vlčat a světlušek pořádaných v Zápech.

5.dívčí a 2.chlapecký oddíl tábořily v létě 1998 opět v Chotěboři, 4.dívčí oddíl tentokrát v Jeníkově poblíž Hlinska v Čechách.

Oldskauti si uspořádali výlet do Stříteže, kde se konal před půlstoletím jejich tábor. Bylo nalezeno zarostlé tábořiště i ruiny hájovny Heinhof. Dále se zúčastnili odhalení památníku J. Foglarovi ve Sluneční zátoce.

Za poslední tři roky byly ve skautské klubovně provedeny tyto opravy: nová střecha, zbourání nepotřebných kůlen a zdí na dvoře, úklid dvora i půdy, vybetonování dvora, nový záchod, přívod vody, plynu, nová rozvod elektřiny, plynové topení, vymalování a úprava místností. Na těchto pracích se podíleli členové OS (sestry Kudrnová, Choděrová, Bartůňková, Kišarová, Bernardová, Hamanová a bratři Kudrna, Šmejkal, Haman, Kůla, Kovařík, Kišari – nutno podotknout, že v té době již většina v důchodovém věku), děti i jejich rodiče. 

1999

Ve dnech 13. a 14. února 1999 uspořádala okresní rada v Brandýse čekatelské zkoušky, kterých se úspěšně zúčastnilo i několik skautek ze Staré Boleslavi, stejně tak proběhl v Brandýse v dubnu zdravotnický kurs.

Jako každý rok se i letos v březnu sešel oddíl skautek z let 1945-1948, a v květnu následovala návštěva z Chotěboře.

23.4. 1999 zemřel spoluzakladatel staroboleslavského střediska bratr Jiří Maruška – Manitou.

Květen byl ve znamení oslav 80. výročí vzniku skautského hnutí v Brandýse n. L.- Staré Boleslavi. Oslavy byly spojeny s výstavou, táborákem, hrami pro děti a promítáním videa.

Stálé tábory všech oddílů se opět konaly na tradičním tábořišti u Horního mlýna u Chotěboře.

Vůdkyně 4. dívčího oddílu, sestra Irena Fajmanová, v září předává oddíl s. Haně Antončíkové.